1884 - úmrtí tří dětí během dvou měsíců přivedlo kovářského mistra Eduarda Škrobánka k postavení nákladné a na tehdejší dobu nezvykle zdobné kaple Božího TělaSlavnost Těla a Krve Páně, viz vysvětlivky.
1885 - narození vytouženého mužského dědice.
1937 - Rudolf Sládeček koupil dům č. p. 32 včetně kaple.
1945 - zničení obytného domu č. p. 32 při osvobozovacích bojích. Kaple je jen poškozena a opravena.
1968 - ukončena tradice průvodů Božího TělaSlavnost Těla a Krve Páně, viz vysvětlivky ke kaplím.
1971 - oprava fasády kaple.
2013 - oprava střechy občanským sdružením „Za Opavu“.
2016 až 2017 - kompletní nákladná rekonstrukce kaple do současné podoby.
2017 - nové vysvěcení kaple.
Tato drobná sakrální památka byla postavena ve 2. polovině 19. století. Je situována v centru obce u rušné komunikace přímo naproti objektu bývalé zámecké prádelny – „vošárny“.
V minulosti byla vystavěna movitým kovářským mistrem v rámci areálu jeho usedlosti č. p 32. Před 2. sv. válkou koupil nemovitosti dědeček současného vlastníka, který pečoval nejen o statek, ale také o kapli, ta sloužila k oslavám svátku Božího těla až do roku 1968. Poté se oslavy svátku Božího těla přestaly konat průvodem po vesnici. Kaple následně nebyla nijak využívána. I přes zajišťování nutných oprav a občasné údržby docházelo k postupnému chátrání kaple především z důvodu trvalého podmáčení zdiva.
Konec chátrání předznamenala v roce 2013 oprava střechy občanským sdružením „Za Opavu“ pod vedením MgA. BcA. Tomáše Skalíka. V té době byla provedena výměna krovu a veškeré krytiny na střeše i atice.
Trvalé a stále devastující podmáčení zdiva však zastavila až kompletní nákladná rekonstrukce v roce 2016. Obsahovala veškeré práce počínaje důslednou hydroizolací a drenáží, přes sanaci poškozeného zdiva, nové zastřešení a omítky, až po usazení obnoveného křížku na vrcholu atiky. Kaple byla ošetřena ochrannou hydrofobní nanotechnologií. Potřebné kovářské práce včetně umístění sošky Krista na původní restaurovaný křížek provedl kovářský mistr. Tak se kováři podíleli jak na vzniku kaple, tak na jejím znovuzrození po více než 130 letech. Celá rekonstrukce je zachycena na fotografiích a časosběrném filmu v záložce Galerie.
Dne 28. 9. 2017 opravenou kapli slavnostně vysvětil komárovský farář P. Mgr. ThLic. Adam Krzysztof Małek.
Podrobným pátráním v zemských deskách Velkostatku Raduň, pozemkové knize a matričních zápisech Zemského archívu v Opavě, jsme zjistili důvod, proč zde byla kaple postavena. Kapli v roce 1884 postavil tehdejší majitel usedlosti č. p. 32 kovářský mistr Eduard Škrobánek. Manželům Škrobánkovým se do roku 1883 narodilo osm dětí. Postupně jim však z různých příčin umíraly. A začátkem roku 1884 jim během dvou měsíců zemřely dokonce tři děti – dcery Antonie a Anežka a syn Jan. (Ze všech osmi dětí se dospělosti nakonec dožila jen prvorozená dcera). Kovářství děděné po čtyři generace najednou nemělo mužského dědice. V té době raduňskou farnost spravoval farář Josef Fuchsík. Byl to velmi aktivní farář a v tomtéž roce přiměl panstvo – (v té době byl vlastníkem zámku Raduň Gebhard Leberecht Blücher von Wahlstatt, třetí kníže), aby financovalo výstavbu Božího hrobu ve zdejším kostele. Farář rovněž manželům Škrobánkovým doporučil, aby jako úlitbu bohu postavili kapli Božího těla. A tak se i stalo. Movitý kovář postavil přímo ve vjezdu do usedlosti kapli. Na stavbě kaple vůbec nešetřil. Celá byla postavena z pálených cihel a fasáda byla na svou dobu velice zdobná. V nikáchDekorativní výklenek pro sochy, viz vysvětlivky byly trvale upevněny obrázky svatých – sv. Jan KřtitelViz vysvětlivky patron kovářů a sv. Kateřina AlexandrijskáViz vysvětlivky.
V následujícím roce se manželům Škrobánkovým skutečně narodil vytoužený syn. Bohužel po sedmi letech taky zemřel. Usedlost č. p. 32 nakonec zdědila jediná přeživší prvorozená dcera. Kovářství pak už přestalo prosperovat. V dalších letech byla usedlost postupně dělena a rozprodávána. Nakonec byl v roce 1937 dům i s kaplí prodán řeznickému mistru Rudolfu Sládečkovi – dědovi současného majitele.
Většina původního vybavení kaple byla zcizena či zničena během Druhé světové války, kdy byl dům č. p. 32 bombou zcela zničen. Kaple však byla jako zázrakem jen lehce poškozena. Především na pravé straně, kde byla se zničeným domem spojena zděnou vstupní bránou. Po válce byly při opravách zazděny obě nikyDekorativní výklenek pro sochy, viz vysvětlivky, opraven krov a střecha, byla znovu vytvořena dvě písmena nápisu nad vraty: O SALUTARIS HOSTIA – („Ó spasitelná oběti“).
Z úplně původního vybavení se dochoval pouze dřevěný stupeň před mensouČást oltáře, viz vysvětlivky, kovaný křížek na atice, obrázek na plechu, který se pravděpodobně vkládal do jedné z nikDekorativní výklenek pro sochy, viz vysvětlivky a snad svícny. Do rekonstrukce v roce 2016 měla kaple rovněž původní vrata s kováním. Dřevěná vrata bylo nutné vyměnit za nové, avšak původní kování bylo ponecháno. Rovněž původní dřevěná oltářní deska, značně poškozená dřevokazným hmyzem a houbami, musela být celá vyměněna. Současný inventář byl pořízen po Druhé světové válce.
Kaple od svého postavení až do roku 1968 sloužila k slavnostem a průvodům Božího TělaSlavnost Těla a Krve Páně, viz vysvětlivky. Jednou ročně, (datum slavnosti se řídí datem Velikonoc), byla vyzdobena oltářem, obrazy, svíčkami, textiliemi, květinami a břízami.
Kaple byla v minulosti v rámci možností pravidelně udržována. Svědčí o tom mnoho vrstev vápenných maleb na původní omítce. Malby nebyly jen čistě bílé. Častokrát byla vápenná malba tónována do světle modré nebo zelené barvy pomocí ultramarínuModrý minerál používaný v lidové architektuře, viz vysvětlivky. Ani venkovní fasáda nebyla vždy bílá. Několikrát měla i světlé odstíny modré. Nápis nad vraty - O SALUTARIS HOSTIA – ovšem vystřídal několik hodně výrazných barev. Jako první byla použita sytá ultramarínováModrý minerál používaný v lidové architektuře, viz vysvětlivky modrá. Pak ale následovaly barvy jako červená, žlutá, hnědá a mnohokrát pouze bílá.
První z větších oprav byla provedena po Druhé světové válce. Po bombardování vedlejšího domu č. p. 32, byla poškozena střecha, pravý bok a čelní fasáda a několik písmen nápisu nad vraty. Při opravě přišla kaple o výtvarný prvek ve štítě, bosováníEstetický prvek zvyšující dojem pevnosti, viz vysvětlivky ve spodní části fasády a byly zazděny obě nikyDekorativní výklenek pro sochy, viz vysvětlivky.
Další oprava kaple, proběhla v roce 1971. Vzhledem ke zvýšení silnice a tím i chodníku u kaple bylo nutno zvýšit práh vrat. Původní práh byl nahrazen novým – vyšším. Vrata byla podle nové výšky prahu zkrácena. Venkovní fasáda byla poopravena a dostala okrový nástřik. Zvětralá a rozpadající se břidlicová krytina na štítu, atice a částečně i na střeše byla nahrazena eternitovými šablonami.
V té době ale kaple již nesloužila k slavnosti Božího TělaSlavnost Těla a Krve Páně, viz vysvětlivky. Nepoužíváním a ztrátou pravidelné údržby celá kaple dále už jen chátrala.
V roce 2013 iniciovalo opravu kaple občanské sdružení „Za Opavu“ a s pomocí omezené dotace od „ČSOB a Era pro podporu regionů“ provedlo opravu střechy. Byl vyměněn celý krov. Jako krytina pak byla na celou střechu i na štít použita starší repasovaná břidlice. Na větší opravy nebyly fondem další peníze schváleny. Do kaple ale přestalo zatékat a její stav se alespoň částečně stabilizoval.
(viz fotodokumentace a časosběrný film)
V roce 2016 se vlastníkovi kaple podařilo na opravu získat od Ministerstva zemědělství ČR dotaci z dotačního programu „Udržování a obnova kulturního dědictví venkova“. Po průzkumech a zdokumentování některých důležitých prvků byla zahájená kompletní rekonstrukce celé kaple. Vzhledem k rozsahu potřebných oprav bylo nutné demontovat celou střechu opravenou v roce 2013.
Vnější i vnitřní omítky byly odstraněny až na cihlové zdivo. Část podmáčeného zdiva byla zcela vyměněna. Na opravu bylo spotřebováno přes 300 nových pálených cihel. Zdivo kaple bylo v několika místech svázáno ocelovými výztužemi. (Provoz těžkých nákladních vozidel převážejících kamenivo z nedalekého lomu, způsobil sesedání části stavby a tím značné popraskání zdiva.)
Neustálými otřesy uvolněný štít byl ukotven speciální ocelovou vzpěrou. Celá kaple byla obkopána až k základům a od okolního terénu byla oddělena hydroizolací a štěrkovým zásypem.
Při opravě byly znovu obnoveny obě nikyDekorativní výklenek pro sochy, viz vysvětlivky. Byla vyrobena nová vrata v původní konstrukci a s původním kováním. Nově byla ve vratech zhotovena dvě okénka pro možnost nahlédnutí do interiéru.
Byly provedeny nové omítky a speciálními šablonami vytvořeny římsy s původním profilem. Na omítku nebyla použita klasická vápenná malta, ale speciální sanační omítka s trassem TKS-wta a Tubag TKFPOmítky, viz vysvětlivky. Nátěr fasády kaple už nebyl tak jako v minulosti proveden vápnem, ale byla použita sol-silikátová barva KEIM SoldalitFasádní barva, viz vysvětlivky.
S ohledem na nutné stavební úpravy byl zhotoven zcela nový krov kaple. Jako krytina byla použita výběrová břidlice TROPPA SCViz vysvětlivky.
Práh vrat byl zhotoven z borovicového dřeva a podlaha kněžiště byla nově zvednuta na úroveň zvýšeného prahu. Na podlahu byly zpět položeny původní velkoplošné břidlicové desky. Dřevěný stupeň byl očištěn, chemicky ošetřen a impregnován. Oltářní stůl byl natolik poškozen dřevokazným hmyzem a houbami, že se jej nepodařilo zachránit. Byl nahrazen novým.
Na vnějších stěnách byl odkryt původní kamenný sokl kaple. Kameny byly zbaveny staré omítky a očištěny. Vypadlé kameny byly nahrazeny novými. Boční okénka byla osazena rámy se sklem. Na původní kovaný kříž na vrcholu atiky byla vrácena soška Krista.
Dřevěná vrata, vnější fasáda a kamenný sokl byly ošetřeny hydrofobním nanotechnologickým nátěrem firmy NANOBALA.
Na pozemku za kaplí byly vysázeny vzrostlé habry a provedeny zahradnické úpravy. Finanční náročnost celé rekonstrukce byla 428 059,73 Kč z toho dotace od Ministerstva zemědělství činila 270 000,- Kč.
Dotace na opravu kaple nezahrnovala obnovu vybavení interiéru kaple. Přesto se podařilo interiér vybavit. MensuČást oltáře, viz vysvětlivky kryje ubrus a ozdobné antependiumZdobení zakrývající oltář, viz vysvětlivky. Trůn monstranceVyvýšený podstavec na oltáři, viz vysvětlivky je ozdoben krajkami. Po stranách stojí mosazné svícny. Nad oltářem visí obrazyViz vysvětlivky. Celý prostor kaple oživuje zeleň. V nikách na vnější fasádě, byly místo původních obrázků, umístěny sochy svatých – Kateřiny Alexandrijské a Jana KřtiteleViz vysvětlivky.
Neocenitelný stavební dozor prováděl Ing. Jiří Ausficír
Firma ING. PEKÁREK – STAVEBNÍ SPOLEČNOST s.r.o. (veškeré stavební práce)
Firma Milan Miketa (krov)
Firma Roman DROZD pokrývačství – klempířství (krytina střechy)
Firma Stolařství Čech (stolařské práce)
Firma NANKE Pavel (kovářské práce)
Firma STAVEBNÍ KRAMNÝ s.r.o. (ocelové výztuhy)
Firma Josef Koky (zemní práce)
Paní Karla Solnická (šamotové plastiky svatých)
Firma GARDEN CENTRUM Raida (zahradnické úpravy)
a řada dalších …
Děkujeme všem jmenovaným za naprosto perfektní odvedenou práci. Velice děkujeme i těm, kteří podpořili rekonstrukci kaple ať už pracovní, nebo finanční výpomocí.
Svěcení:
Vzhledem k tomu, že svátek Božího těla už patrně nikdy nebude prováděn průvodem kolem ještě stojících kaplí, bude tato kaple sloužit už jen jako prvek historické lidové architektury. Společně s kostelem Nejsvětější trojice a protější Vošárnou bude „pouze“ zdobit centrum obce Raduň. Občas si ji vyfotí, nebo snad okénky ve vratech do ní i nahlédne nějaký turista.
Avšak byla by chyba si myslet, že dokončením velké rekonstrukce je všechno hotovo a kaple takto zůstane už napořád. Na mnohých podobných stavbách si můžeme ukázat, co se s nimi stane, pokud nejsou pravidelně udržovány. Takže i tato kaple bude potřebovat údržbu. Od malých drobností, až po finančně náročnější opravy třeba jen hydrofobizačního nano nátěru. Pokládá se za samozřejmost, že se postará o údržbu vlastník objektu. Ten se samozřejmě postará, protože chce. Ale bude se starat s větší radostí a chutí, když se občas najde někdo, kdo to jakkoli ocení.
Poslední rekonstrukce, přestože byla rozsáhlá, nemohla postihnout všechny nedílné detaily interiéru. Proto máme ještě v plánu udělat:
Původní oltářní deska, vyrobená z hrubých dřevěných prken, byla natolik poškozena dřevokazným hmyzem a hnilobou, že musela být odstraněna. Provizorně byla nahrazena tenkou lepenou deskou, která se bohužel vlivem vlhkosti značně prohýbá. Je potřeba vyrobit novou oltářní desku ze silnějších dřevěných prken. Předpokládané náklady jsou 6000,- Kč.
Z dubových desek vyrobený podstavec monstrance je značně poškozen dřevokazným hmyzem. Boční desky podstavce byly již v minulosti neodborně opravovány nevhodným materiálem. Je potřeba vyrobit nový podstavec, ideálně opět z dubového dřeva. Předpokládané náklady jsou 2500,- Kč.
Zdobení obrazových rámů je vlivem času značně poškozeno. Je potřeba jednotlivé vypadané kousky znovu vyrobit a doplnit. Rámy znovu natřít. Restaurátorské práce na jeden nejvíce poškozený obrazový rám byly kalkulovány na 18 tisíc Kč.
Slavnost Těla a Krve Páně, lidově Boží Tělo je svátek římskokatolické církve, slaví se jedenáctý den od Božího hodu svatodušního. Po mši šel z kostela průvod, v němž byla k jednotlivým oltářům nesena Svátost oltářní. Vyzdobené oltáře zde byly ve čtyřech kaplích. U oltáře se četl začátek jednoho ze čtyř evangelií a udělovalo se požehnání.
Ultramarín (neboli lazurit) je hlinitokřemičitan sodno-vápenatý. Je to zpravidla modrý minerál, ale může mít i barvu fialovou, zelenou nebo růžovou. Od roku 1828 vyráběn synteticky. V nedávné minulosti běžně používán v lidové architektuře. Dnes se z ekologických důvodů už nevyrábí vyjma několika firem v Indii.
Estetický prvek zvyšující dojem pevnosti a nepohnutelnosti zdiva. V tomto případě vytvořen vodorovnými drážkami v omítce (viz fotografie kaple z roku 1910).
Dekorativní výklenek ve zdivu pro umístění například sochy.
Patří mezi nejpopulárnější křesťanské světce a mučedníky, ve středověku byla nejpopulárnější světicí po Panně Marii a byla zařazena mezi tzv. čtrnáct svatých pomocníků a tři svaté panny.
Je především patronkou panen a studentek, učenců, studentů a učitelů, kolářů, námořníků, tiskařů, železničářů a dalších profesí, pomáhá při hledání utonulých, je ochránkyní úrody a pomocnicí při migréně a nemocech jazyka.
Podle křesťanské legendy doložené od 10. století byla Kateřina vzdělanou egyptskou princeznou, jejíž pozemský život spadá do období okolo roku 300. Stala se křesťankou pod vlivem poustevníka, na jehož radu zasvětila své panenství Ježíši Kristu. Během pronásledování křesťanů císařem Maxentiem vystoupila na obranu své víry a v disputaci přesvědčila o své pravdě padesát pohanských filozofů - (císař je za to dal upálit). Maxentius – okouzlen její osobností – jí nabídl místo po svém boku, ona však odmítla. Proto ji odsoudil k strašnému mučení, které anděl překazil. Nakonec byla tedy sťata mečem. Když jí srazili hlavu, z jejích žil místo krve prýštilo mléko. Andělé zanesli mrtvé tělo na posvátnou egyptskou horu Sinaj. Zde byly ostatky později nalezeny a vystavěn dodnes stojící klášter sv. Kateřiny.
Úcta k ní se uplatnila také v selském životě. O Kateřinině slavnosti končila pastva, na dvorech začínali se stříháním ovcí. Pro děvečky a čeledíny byl svátek svaté Kateřiny dnem, kdy dostávali mzdu a mohli měnit dvůr.
Podporovatelem kultu svaté Kateřiny byl Karel IV., který v den jejího svátku 25. listopadu 1332 (popravena údajně 25. 11. 307) zvítězil v bitvě u San Felice v severní Itálii. Své vítězství přičítal Karel ochraně svaté Kateřiny a jejím oddaným ctitelem byl pak po celý život.
Svatá Jana z Arku se často modlila ke sv. Kateřině a ta se jí zjevovala a rozmlouvala s ní.
Církev slaví její památku 25. listopadu.
Atributy, s nimiž je zobrazována, jsou kolo (na němž byla mučena), kniha (symbol učenosti), koruna a palmová ratolest (dva obecné symboly mučednictví jako vítězství).
Svatý Jan Křtitel, je prorok z 1. století, jenž figuruje ve vyprávěných evangeliích. Narodil se starším rodičům, Zachariáši a Alžbětě. Narození syna zvěstoval Zachariášovi archanděl Gabriel. Zachariáš mu nevěřil, a proto za trest oněměl. Hlas se mu vrátil až po provedení obřízky Jana Křtitele. Jako mladý odešel Jan Křtitel do pouště, aby se připravil na povolání proroka. V poušti se živil medem divokých včel, kobylkami a kořínky rostlin. Ve věku 30 let se stal kazatelem, aby připravoval lidi na příchod Vykupitele. Svým příkladným a asketickým životem se stal velmi populární, proto za ním přicházelo mnoho lidí, které křtil v řece Jordánu. Takto pokřtil i Ježíše Krista.
V jednom ze svých kázání odsoudil i Heroda Antipu za zavržení manželky a sňatek se ženou vlastního bratra. Herodes ho za tuto kritiku nechal uvěznit a na přání své dcery Salomé, nechal Jana Křtitele stít.
Svatý Jan Křtitel je patronem kovářů, tesařů, tkalců, krejčích, kožešníků, koželuhů, barvířů, sedlářů, vinařů, hospodských, bednářů, kominíků, architektů, zedníků, kameníků, pastýřů, sedláků, hudebníků, tanečníků, zpěváků.
Atributy sv. Jana Křtitele jsou beránek, kříž, sekera, velbloudí rouno, dlouhé neupravené vlasy a plnovous, řeka, křest, nápis Ecce agnus Dei (Hle, beránek boží).
Narození Jana Křtitele slaví církev 24. června a jeho stětí 29. srpna. Nejznámějším zvykem o svátku sv. Jana je pálení tzv. svatojánských ohňů. Stal se patronem křižáckého řádu maltézských rytířů, a proto i patronem Malty a tamní katedrály v městě La Valetta, dále Burgundska, Provence a slezského města Wroclaw.
Jan Křtitel byl u nás uctíván od konce 10. století. Některé ostatky svatého Jana Křtitele jsou uloženy v relikviáři svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou.
Latinský název stolu. Je hlavní část oltáře. Oltářní mensa bývá pokryta bílým ubrusem.
Vyvýšený podstavec na oltáři sloužící pouze k umístění monstrance.
Z latinských termínů ante „před“ a pendere „viset", je název pro svislé ozdobné pole, zakrývající přední stranu oltáře.
Kristus Vítězný. Polopostava. Barvotisk v ozdobném rámu. Barvotisk byl zhotoven v Drážďanech v roce 1904. Jeho pravost potvrdil statutární míšenský biskup Georg Wuschnanski, Lužický Srb. Studoval v Praze a v Kolíně n. Rýnem. Většinu života strávil v Budišíně a zasloužil se o historii a srbský jazyk. Kristus pod Křížem. Páté zastavení křížové cesty Polopostava. Barvotisk v ozdobném rámu. Klečící světice. Polopostava. Barvotisk v ozdobném rámu.
Vápenná jádrová omítka s trassovým vápnem na vlhké a solemi zatížené zdivo, odolná proti působení sulfátů, použitelná především pro restaurátorské práce na historických objektech.
Jemná vápenná tenkovrstvá omítka (štuk) s trassovým vápnem pro povrchovou úpravu jádrových omítek.
KEIM Soldalit je silikátová fasádní barva na bázi kombinace pojiv – solu kyseliny křemičité a draselného vodního skla.
Břidlice TROPPA SC, je těžena z prověřených hlubokých povrchových lomů z oblasti Galicie v severozápadním Španělsku. Tato břidlice se vyznačuje svou vysokou kvalitou a minimálním obsahem nestabilních oxidů železa a tím i barevnou stálostí a dlouhou životností.
Ing. Jan Sládeček
Raduň
9. května č. p. 32
747 61
Číslo bankovního účtu: 280852557/0300